17. Služební cesta do Izraele - únor 2011

Název

17. Služební cesta do Izraele - únor 2011

Popis

V únoru mě zavály služební povinnosti do mekky digitálních tiskových strojů HP Indigo - do Izraele. Týdenní cesta měla kupodivu dostatek času i na cestování (o víkendu), takže jsem navštívil i místa, na které jsem dosud neměl čas.
Po příletu do Tel Avivu v sobotu brzo ráno a po krátkém spánku vyrážíme s Petrem rovnou k Mrtvému moři. Cestu přes Arad znám skoro zpaměti (jel jsem tudy před rokem), pevnost Metsada (Masada) necháváme až ne zpáteční cestu, a tak jsme po poledni u moře. Nevěřil jsem tomu do poslední chvíle, ale skutečně - voda je tak hustá, že se do ní člověk skoro vůbec neponoří. Stačí si prostě lehnout a ležet. Plavat to moc nejde, je to jako když se mě někdo snažil zvednou za nohy nahoru. Chvíli blbneme, jdeme koupit dárky do místního obchodu a bereme benzín. Někde u nádzže je asi dírka, protože po naplnění nádrže po okraj je pod autem kaluž benzínu. Obsluha nám auto odtlačila kousek stranou, abychom mu nekazili kšeft. Chvíli dumáme co s tím, ale ono se to nakonec vykapalo samo. Tak nasedáme do auta, benzín teče jenomd o motoru a jedeme zpátky. Zastavujeme u Metsady a protože už je zavřeno, jdeme se projít do úzkých strží vyhloubených vodou ve vrstvách písku pod Metsadou. Je to úchvatné, za každou zatáčkou nebo stoupáním se člověk ocitne v úplně jiném světě. Cesta zpátky do tel Avivu je už za tmy, takže nám mírná písečná bouře nevadí, protože ji nevidíme.
V neděli jedem do továrny v Kyriat gatu a odpoledne je naplánovaná prohlídka Jeruzaléma. Sedám si do autobusu dopředu, protože průvodkyně Elena toho povídá docela dost a je to hodně zajímavé - o histori staré i nedávné, okolních zajímavostech apod. Počasí se postupně horší a od zamračena se dostaneme až k přeháňkám. V autobuse to nevadí a na Olivové hoře (Mt. Olive) chvíli čekáme. Déšť přestal, ale vítr má v nárazech tak 15 m/s - zkouším stát s náklenem tak 30 stupnů nad schody....
Prohlídku starého města začínáme u Lví brány a vpodtsatě jdeme jako Ježíš při své poslední cestě - z vězení na hoře Olivetské/Olivové, kolem Piláta až na Golgotu - Via Dolorosa. Chrám an Golgotě je plný lidí, je v něm cítit silná energie, ale není taková jako u Západní zdi. K Západní zdi se dostáváme v prudké přeháňcea tak jsem u ní úplně sám. Deštník nevydržel, ale aspoň mi neteklo za krk. Zmrzlí odjíždíme do restaurace, jíme a dostáváme suché ponožky. Pak hurá zpátky do Tel Avivu a spát. Další dny jsou plné práce a do terénu se dostáváme až ve čtvrtek.
S další skupinou lidí z divize jedeme na výlet na sever ke Galilejskému moři. Cestou míjíme úchvatnou horu Carmel, ze které se lítá a kde je klášter řádu Karmelitánů. Údolím Israel se dostáváme do Nazarethu, který je v opravdu strmých horách. Dřív to muselo být opravdu zapomenuté místo, dneska je to středně velké město. Chrám Zvěstování je úchvatná stavba a stojí nad jeskyní Marie a Josefa. Po cestě směrěm ke Galilejskému moři vidíme útvar pravděpodobně po dopadu meteoritu. Další zastávka je v místě, kde Ježíš podělil zástupy 4 chleby a 2 rybami. Mozaika na podlaze je původní a je na všech upomínkových předmětech. Jíme kousek odtud v horách o Jordánu, který je takovou menší říčkou... Při cestě zpátky se zastavujeme v místě, kde Jan Křtitel křtil v Jordánu - každý se zde může nechat pokřtít za 25 USD. Chápu touhu lidí vstoupit do stejné řeky jako Ježíš, ale všechno okolo mi spíš než duchovní obřad připomíná supermarket.... Pak už jen dlouhá cesta zpátky do Tel Avivu a druhý výlet je za námi.
V pátek mám volný den (v Izraeli je to jako naše sobota) a tak vyrážím vyzvednout Martinu z kibutzu Barkai a jedeme na Golanské výšiny. Hranice mezi IL a Sýrií/Jordánskem je zadrátovaná, ale má to daleko do "železné opony" - i když kdo by šel přes to hluboké údolí. Kolem silnice jsou dráty a varování před minami, v táve jsou pořád viditelné krátery a stopy bojů. Po vystoupání asi 300 m nad úroveň Galilejského moře nacházíme v drátech zbytky bunkru a taky jednu opuštěnou želvu. Co tam dělá a jak se tam dostala, to ví jen ona. Kousek vedle je startovačka paraglidistů a tak tam jedem a dáváme se do řeči. Začíná hodně foukat, tak to chlapi balí, ale čas na fotku si najdou. Startovačka je hop nebo trop - hned pod ní je cca. 100m široký pás ohraničený dráty a známými cedulkami "Danger - mines". Takže start se MUSÍ povést. Golanské výšiny jsou nahoře placaté a vesnice vypadají normálně - tedy až na dvojitý drátěný plot kolem nich a stráž se zbraní u vjezdu. Známky nedávných bojů jsou všude, na vyvýšeníny se nedoporučuje chodit - jsou tam palebná postavení jak dřívější, tak současná.
Jedeme do rezervace Gamla, kde jsou k vidění supové a zbytky staré pevnosti Gamala. Pevnost byla jednou z posledních bašt odporu proti Římanům v době vzpoury na konci období Druhého chrámu, kolem roku 70 n.l. Supi lítají nad námi, sluníčko svítí a hlad se probouzí. Obědváme falafel na tržišti v Tiberias - Martina díky znalosti hebrejštiny se dohaduje s prodavačem a potvrzuje, že nás neobírá jako turisty :-) Na zpáteční cestě ještě jedeme na horu Tabor (Mt. Tabor), kde je jeden z nejstarších křesťanských kostelů a pevnost. Pak už podvečerem a tmou zpátky, vysadit Martinu v Barkai a pak do Tel Avivu. Brzký ranní let do Prahy znamená vstávat ve dvě, ale to už se nějak dospí. Shalom, Israel, zase někdy příště.

Období

Statistiky

  • 218 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
17. Služební cesta do Izraele - únor 2011
Komentáře Přidat