Název

33 - první let nad Šumavou, srpen 2012

Popis

Krátce po dovolené v Hrachovišti jsme se přesunuli na Šumavu, blízko městečka Hartmanice (asi 15km jižně od Sušice). Jezdíme sem už přes 30 let, ale ve vzduchu jsem tady ještě nebyl.
Lítání uprostřed kopců má svoje specifika a liší se od lítání v horách nebo na rovině. Prvním kamenem úrazu je start - v horách se startuje na co nejvyssím místě, to ale na Šumave je zarostlé a naví nedostupné. Takže jsem musel startovat v půlce kopce, do údolí s lesem na jedné straně a 110kV vední necelých 100m ode mne na straně druhé. Druhým problematickým momentem je přistání - široké údolí opět není k dispozici, takže zbývá kousek rovné louky v půlce kopce, asi 100m od místa startu. Mírný kopeček, který má na obou stranách vedení - buď 380V nebo 110kV. Je jasné, že volím směr přes 380V, protože je nižší a ještě navíc zaizolované....
Protože nemám žádnézkušenosti s chováním větru kolem kopců přistartu v údolí, vstávám v pět ráno a startuji s východem slunce, kdy je totální bezvětří. Mírný kopec pomáhá při startu, za chvíli jsem i nad přistávačkou a točím do výšky okolních kopců (Nuzerovská stráž). Protože je bezvětří, můžu si vybrat kterýkoliv směr a tak to beru na západ směr hrad Velhartice - třeba vzbudím Buška po jeho noční pitce s Karlem IV. V údolích je ještě pěkná tma, takže fotky nejsou nic moc, ale jak se blížím k Velharticům, sluníčko se začíná probouzet a krásně nasvětluje remízky a vesničky. Točím nad hradem směrem na východ a mířím ke Svatoboru. Kolem vrcholu má dost luk tak to beru přes sedlo pod vrcholkem a koukám na startovačku volnolítačů - je nalevo od kulatého kovového vysílače. To už vidím Sušici a zkouším něco vyfotit proti sluníčku. Staré město má podobně jako další města oválný půdorys, který zůstává viditelný i po zbourání hradeb. Od Sušice to beru směr Dlouhá Ves, přidávám plyn a stoupám k Sedlu a masivu na kterém stojí hrad Kašperk. Den předtím jsme s dětmi prošli od hradu až na Sedlo, kde je krásná nová rozhledna, ze které je vidět až na Brdy. Přes hřeben se přehoupnu ke Kašperským Horám a začínám cítit zimu - je něco kolem sedmé hodiny ráno, teplota je kolem 10 stupňů a chybí mi jedna izolační vrstva... Od Kašperských Hor točím zpátky k Otavě a Annínu, přelétávám ještě nad Krušci (Dolejším, Prostředním a Hořejším) a zkouším ještě výlet nad centrální část kolem Prášil. Mlha nad Křemelnou vypadá nádherně, ale už se fakt klepu a těch lesů je tam taky hodně (nebo spíš málo pasek pro nouzák). Tak to otáčím na penzionem Na rovině (mají tady výborné knedlíky) a vracím se zpátky.
Vyklesávám z cca. 1100mnm na necelých 750mnm - přistávačka vypadá z výšky jako letadlová loď, ale naštěstí se nehýbe. Vyklesávání na přistání má jednu velkou odlišnost proti přistání na rovině - člověk musí započítat okolní kopce a docela dopředu vybrat trasu na přistání, protože někdy se to kolečko nebo S-ková zatáčka prostě nemusí vejít... No, povedlo se, vedení 380V jsem přeletěl, ale jsem krátký a přistávám do mírného kopečku asi 15m před rovnou částí. Takže jsem jako kočka, na všech čtyřech, ale padák mě podržel a nic se nestalo.
Hodina a půl ve vzduchu a 65 km letu - až na tu zimu prostě paráda. Tak to zabalím, jdu zbudit děti a před námi je další krásný den....

Nastavení